Touha přesnosti
Pod názvem MatchMaster najdeme v nabídce renomované značky RCBS řadu špičkových přebíjecích matric, které svou kvalitou uspokojí i profesionální sportovní střelce. V tomto článku se na ně podíváme blíže a zhodnotíme jejich výhody oproti nižším třídám matric.
Úvodní foto: Oproti základu reprezentovaném matricemi Lee, přináší MatchMaster měřitelně lepší soustřel.
Sada MatchMaster se skládá ze dvou matric; vypichovací/formátovací a usazovací. Dle vašich potřeb si můžete vybrat variantu s celoformátovací (full-length), kterou oceníte především v kombinaci se samonabíjecími zbraněmi, nebo prostě pokud upřednostňujete zformátování celé nábojnice, zatímco druhou možností je k nábojnici o něco šetrnější krčkovací matrice (neck-size). Sady v obou variantách jsou momentálně k dispozici pro 34 ráží, pokrývající velkou většinu na přesnou sportovní střelbu a lov používaných puškových nábojů. Dlužno dodat, že jednotlivé matrice se dají zakoupit i samostatně.
Praktické okénko
Výměnný bushing
Další vychytávkou je mikrometricky stavitelná hlava, kterou velice přesně nastavíte hloubku usazení střely. Najdete na něm i přesnou, dobře čitelnou stupnici s kroky po 0,001“. Odpor hlavy je dostatečně pevný na to, aby se vám v průběhu přebíjení nezačala povolovat.
Formátovací matrice se zase může pochlubit vyměnitelnou vložkou „neck bushing“. Jejím účelem je řádně naformátovat krček a jde ve výsledku o přesnější, šetrnější proces s konzistentnějším výsledkem než s klasicky řešenou matricí. Navíc si volbou vložky můžete zvolit optimální napětí krčku. Prostě další proměnná, která vám umožní vyzkoušet více možností a vybrat si tu, se kterou dosáhnete nejužšího soustřelu. Odvrácenou stranou je, že si musíte vložku dokoupit samostatně, a navíc vybrat tu vhodnou. Jak na to? Změřte si tloušťku stěn krčku u vaší vystřelené nábojnice (měřte u třech namátkově vybraných nábojnicích, každou změřte na třech místech krčku a výsledky zprůměruje) a to vynásobte dvěma. K tomu si přičtete průměr střely a z výsledku odečtete 0,025 mm. Vložky jsou značeny v palcové míře, takže v mém případě s nábojem 6,5 Creedmoor šlo o rovnici 0,015x2+0,264-0,001=.293“. Vložky jsou vyráběny v rozestupech 0,001“ a není úplně od věci objednat si krom vložky odpovídající výsledku ještě jednu, o číslo menší a následně experimentovat s tím, která vám dá nejlepší soustřel v kombinaci s dostatečně pevným usazením střely. Taky s tím můžete provádět pokročilou přebíječskou operaci známou jako „bumping headspace“, umožňující vrátit nábojnici původní standardní délku v partiích korespondující s uzamykací vůlí (headspace). Z těchto důvodu není formátovací matrice MatchMaster úplně vhodnou volbou pro začátečníky na poli přebíjení. Chce to už nějaké zkušenosti, vědět co chcete, jak to poznat a ochotu kvůli tomu experimentovat.
Jak na nastavení
Vypichovací jehla má vyměnitelnou přední část a přechází do expanderu s pláštěm z nitridu titanu. Ten vydrží bez otěru povrchu mnohonásobně více, než ocel a snižuje tření při formátování, tedy ve výsledku méně namáhá nábojnici a proces je hladší. Součástí sady je součástka montovaná místo expanderu, která se ovšem nábojnice nedotýká, a tedy ji neformátuje. Někdo s tím může dosáhnout o něco lepších výsledků, ale opět jde o vyšší školu přebíjení.
Pokud jde o nastavení, formátovací matrici našroubujeme do lisu se zvednutým pístem, až dokud se čelem nedotkne držáku nábojnic a utáhnete. Následně utahujeme, nebo povolujeme sestavu s jehlou, čímž určujeme, jak hluboko krček vjede do bushingu. Standardně by bushing neměl být utažený „na krev“, ale měl mít kolem půl milimetru místa. Samozřejmě je to ale další věc, se kterou se dá experimentovat pro dosažení nejlepšího možného výsledku.
Pro „bumping headspace“ se matrice v lisu utahuje o ¼ otáčky navíc a bushing napevno, ale to je vcelku komplexní, pokročilá operace, která vyžaduje vědomosti, speciální měřidlo a popis nad možnostmi tohoto článku.
U usazovací matrice se jejím pevným okrajem při zašroubování do lisu dotkneme zdvihnutého držáku nábojnice a pootočíme zpátky a to tak, aby okno pro vkládání střely bylo snadno dosažitelné. Matrici utáhneme a usazovací trn naopak vyšroubujeme do horní polohy. Vložíme nábojnici, do okna vložíme střelu, usadíme, přeměříme a následně proces při postupném snižování trnu opakujeme, dokud nedosáhnete kýžené hloubky usazení.
Vyplatí se?
Sada MatchMaster stojí 6 036 Kč, a každý bushing 527 Kč, což je relativně hodně na poměry „normálních“ matric, ale ve své třídě ve skutečnosti patří k levnějším možnostem. Na trhu je několik mikrometricky stavitelných sad špičkové kvality, třeba nerezové Lyman Pro Die Pack za 10 996 Kč a řady Match a Competition od Reddingu, které se dle provedení s cenou začínají na 8 899 Kč. Koukat jen na cenu by bylo trochu nefér, třeba Lyman má v řečené sadě 4 matrice s různými funkcemi, ale RCBS si ani s přihlédnutím k tomu nestojí vůbec špatně.
Co za svou i tak nezanedbatelnou investici dostanete? Odpověď je prostá; konzistenci a přesnost která se pozitivně promítne do soustřelu. To samé se dá říct o rozšíření možností nastavení a sladění. Jak moc, to bude záležet na řadě dalších faktorů a je výsostně individuální, nakolik si rozdílu budete cenit. Pro představu, za účelem srovnávacího testu jsem střílel na vzdálenost 250 m ze stejné zbraně a s náboji 6,5 Creedmoor se stejnými specifiky, ale část jsem jich přebil na základní sadě matric Lee za 1 491 Kč a tu druhou na MatchMaster. Celkem šlo o 2x3 sady po 7 ranách s odečtem nejhoršího zásahu z každé z nich a měřeno od středu zásahů. Po zprůměrování výsledků šlo o soustřel 32 mm u nábojů z MatchMastera a 37 mm z matric Lee, tedy rozdíl 5 mm. Opět zdůrazňuji, že jde o individuální záležitost, někdo dosáhne většího rozdílu, jiný horšího, ale výsledek je měřitelně lepší a v některých sportovních disciplínách dostatečný k tomu, aby zahýbal s umístěním střelce. I hobby střelec toužící po vysoké přesnosti něco takového ocení, ale samozřejmě nejde o nezbytnost pro každého, už jen kvůli rozsahu experimentování potřebných k vyladění náboje k perfekci. Ne každý zkrátka má dost času a chuti si s tím hrát.
Zdroje fotek: Archiv autora
Autor: Tomáš Prachař
Článek původně vyšel v časopise Lovec od Extra Publishing